Historie Klubu
První snahy o založení klubu byly již v roce 1924, pak v roce 1936 a během druhé světové války. Ale teprve 4.října 1947 se sešlo sedmnáct majitelů kolií, aby dali základ k utvoření speciálního klubu. Ustavující schůze se konala v Praze, v hotelu Metropol – Zlatá husa a nová organizace dostala název „Klub chovatelů skotských ovčáků – collií“.
Prvním předsedou byl zvolen Ing.Dr.Karel Hudeček, místopředsedy pak Arnošt Špaček a Arnošt Vobořil, jednateli Jiří Daniel a Karel Štěpánský, pozdější redaktor časopisu Kynologie. Další členové výboru byli Josef Klíma, Josef Fila, František Lechi, František Smutný, Pavla Kynská, Jaroslav Odvárko a PhDr.Hynek Žák.
V pozadí vzniku klubu však stály ještě dvě osoby, neméně důležité. Byl to chovatel kolií pan E.Čechura a jeho přítel pan František Horák z Klánovic. Tito dva chovatelé spolu během války založení klubu plánovali, ale pan Čechura se toho již nedočkal, byl zastřelen v poslední den války. Pan Horák, věrný svému příteli, za pomoci tehdejšího „Terrier klubu“ zorganizoval v červnu roku 1947 přípravnou schůzku. Není bez zajímavosti, že účastníci schůzky složili každý po 100,-Kč, aby byly prostředky na přípravné práce ke svolání ustavující schůze budoucího klubu. Obesláním všech dosažitelných koliářů byl pověřen pan Štěpánský, který pak vedl celou písemnou agendu klubu a tzv.“Klubovní zprávy“. Pan Horák, mimo jiné tvůrce plemene Český teriér, se stal oporou klubu nejen v jeho začátcích, ale i později jako rádce v otázkách genetiky.
Výbor klubu, právě tak jako chovatelé, stál před nelehkým úkolem: při založení klubu bylo registrováno pouze sedmnáct chovných kolií, chyběly zkušenosti i odborná literatura. Ale nový klub se měl čile k světu a začal se aktivně věnovat chovatelské práci a získávání nových členů. Během prvního půl roku měl již téměř pět set členů a podobným tempem narůstal i počet chovných zvířat.
K velké popularitě plemene přispěl americký film „Lassie se vrací“. Tato popularita měla však i svůj rub: kolie začali chovat lidé, kterým šlo především o zisk bez ohledu na kvalitu odchovaných štěňat.
V roce 1951 se ke klubu koliářů připojila organizace chovatelů chrtů, o které tenkrát nebyl zájem a organizaci hrozil zánik. Klub změnil svůj název na „Klub chovatelů skotských ovčáků a chrtů“ a všestranně chrtaře podpořil. Koncem roku 1952 dosáhl počet členů klubu výše 1.300 a tím se stal největším speciálním klubem nejen v rámci republiky, ale i ve světě. Při celkové reorganizaci kynologie v letech 1951-52 a vydáním zákona č.68 byly zrušeny všechny spolky a s nimi také klub kolií. Nadále byl chov psů řízen Svazarmem, ale přesto se existence klubu považuje za nepřerušenou, protože aktivita koliářů pokračovala i v tomto období. Kolie byla zařazena mezi služební plemena a složené zkoušky z výkonu se staly podmínkou k chovnosti. Kolie ukázaly své všestranné schopnosti, ale často to bylo na úkor exteriéru. Mnohé výborné kolie se nedostaly do chovu jen pro neschopnost tvrdého zákusu, který je pro ně naprosto nepřirozený.
V roce 1957 přešel chov kolií pod právě vzniklý Svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva a oficiálně činnost klubu pokračovala od 30.12.1957. Ale ani tehdy nebyly rozepře ohledně kolií u konce, znovu byly zařazeny pod Svazarm, naštěstí však ne na dlouho. Trvale vrácen do ČsSChDZ byl chov kolií v roce 1959, kdy byly utvořeny dva samostatné kluby, „Klub chovatelů chrtů“ a „Klub chovatelů skotských ovčáků – collií“.
Po roce 1960, kdy byl zapsán první vrh šeltií, se název klubu mění na „Klub chovatelů collií a sheltií“, další změna názvu následovala po příchodu velš korgi v roce 1979: „Klub chovatelů collií, sheltií a velsh corgi“. Mezitím byl v roce 1969 klub v rámci federalizace rozdělen na český a slovenský. Také chovatelé bearded collií začínali u koliářů a svůj speciální klub založili po získání dostatečné členské základny v roce 1990. Samostatný klub velš korgi vzniká v roce 1997.
Ihned po „sametové revoluci“ vystupuje klub ze Svazu chovatelů a stává se samostatným subjektem s registrovaným názvem „Klub chovatelů collií a sheltií – Praha“. Je členem FCI prostřednictvím ČMKU. Tento klub, tedy původní, zůstává stále nejaktivnějším a taktéž sdružuje největší počet členů – chovatelů kolií a šeltií, i když v roce 1990 vzniká „Moravskoslezský klub chovatelů kolií a šeltií“ a také „Český klub chovatelů šeltií“.
Není mnoho klubů, které by se mohly chlubit za tak dlouhou dobu své existence tak nízkým počtem předsedů, jako tomu bylo u koliářů. Ty nejdůležitější osoby byly do dnešní doby pouze čtyři. Jen na krátkou dobu čtrnácti měsíců byli ve funkci další dva předsedové, chovatelka Jana Singlová a zasl.umělec Drahuš Želenský. První předseda Dr.Karel Hudeček byl ve funkci pět let, od založení klubu do jeho násilného rozpuštění. Na začátek roku 1959 nastupuje velmi důležitá osobnost, pan František Čížek, který měl velkou zásluhu na tom, že za tehdejších politických podmínek mohl klub vůbec existovat. Pan Čížek byl předsedou deset let a další tři roky, do své smrti v roce 1972, členem výboru. Po něm přebírá funkci předsedy v roce 1969 pan Stanislav Sys, který byl předsedou klubu dlouhých 36 let!!! Jeho zásluhou si klub i v dobách tvrdého diktátu Svazu chovatelů udržel relativní volnost, jako jediný klub pod Svazem chovatelů si v roce 1984 vymohl předání chovatelské dokumentace a vlastní vydávání průkazů původu, dnes již všechny rodokmeny vydává výhradně ČMKU. V roce 2004 jej ve funkci vystřídal MVDr.Vladimír Fiala, který je v této funkci dodnes.
Další prvenství má klub kolií v pořádání speciálních výstav, které po něm převzaly i další kluby. První speciálku pořádal klub v roce 1962 v Praze – na Střeleckém ostrově. Pro výroční klubovou výstavu (2007), která se konala v Řepči u Tábora, si klub dopřál dárek v podobě rozhodčích ze země původu, Velké Británie, pro všechna svá plemena – kolie dlouho- i krátkosrsté posuzovala Mrs.Stella Clark a šeltičky Mr.Malcolm Harth.
Dnešní „Klub chovatelů collií a sheltií – Praha“ má téměř 400 členů a ročně zapisuje cca 300 štěňat kolií dlouhosrstých (přičemž v první polovině 90.let se počet zápisů pohyboval značně nad číslem 500; zatímco v druhé polovině 90.let a na přelomu století se průměrný počet ročně zapsaných štěňat sotva přehoupne přes hranici dvou set), 40 krátkosrstých a 300 šeltií. Vede dílčí plemennou knihu, vydává třikrát ročně klubový zpravodaj, ročně pořádá na šest bonitací na různých místech republiky a pořádá, či zaštiťuje tradiční klubové a speciální výstavy. Od roku 2006 využívá možnosti pořádat druhou Klubovou výstavu bez zadávání titulu Klubový vítěz a v témže roce nabývají platnosti dva klubové řády: pro udělování titulů Klubový šampión a Klubový šampión práce. Klub rovněž zajišťuje i nábor čekatelů na rozhodčí z řad chovatelů a školení stávajících posuzovatelů.
Během šedesáti let trvání klubu dosáhl chov všech třech plemen dobré úrovně. Vezmeme-li v úvahu těžké začátky s několika málo chovnými jedinci, omezený počet importů, téměř nemožné krytí v zahraničí a nedostatek odborné literatury, jsou výsledky chovatelské práce srovnatelné se zeměmi mající možnosti neomezené. Za vše patří poděkování poctivým chovatelům a obětavým funkcionářům, kteří nelitovali času a peněz pro rozvoj chovu krásných a ušlechtilých psů.