PORODY FEN
Porod je fyziologický velmi složitý proces. Podstatou porodu je vypuzení plodů a plodových obalů z dělohy pohlavními cestami ven. Podmínkou je zahájení vypuzovací fáze porodu v termínu odpovídajícímu zralosti plodů. Tento termín je druhově specifický. Průměrná doba březosti u fen je 63 dní s rozpětím +- 7 dní.
To znamená, že za fyziologický termín porodu můžeme považovat porody mezi 57. až 70. dnem březosti. Přitom porody v termínu 57. až 59. den březosti označujeme za předčasné a porody v termínu 65. až 70. den za přenášení.
Zralost plodů je vymezena jejich schopností za určitých podmínek s pomocí matky přežít ve vnějším prostředí – přijímat potravu, dýchat vzdušný kyslík, vyměšovat, atd. Nejranější časový limit, kdy je štěně již schopno ve vnějším prostředí přežít vymezuje zralost plicního epitelu (buněk v plicích , které přenáší vzdušný kyslík do krve), kterou plod dosáhne teprve v 57. dni březosti.
| DŮVOD KONTAKTOVAT VETERINÁŘE:Fena začíná rodit před 56.dnem březosti. Zpravidla u ní pozorujeme příznaky nechutenství, intenzivní hrabání hnízda, výtok krvavý nebo zelenavý. Doporučená vyšetření: sonografická kontrola životnosti plodů, kontrola prostupnosti porodních cest, vyšetření hladin progesteronu, poševní cytologií kontrola bakteriálního pozadí a typu výtoku Léčebné možnosti: vedení potratu – jsou-li plody mrtvé udržování březosti/oddálení porodu – vyblokování stahů dělohy, zvýšení hladin progesteronu, apod. kontroly po 12-24 hodinách / u klidných vyrovnaných fen je vhodná hospitalizace Přeprava pacienta: i do vdálenější ordinace nepředstavuje v této situaci významné riziko zhoršení stavu Naléhavost řešení: situace je urgentí, vyčkávání několik hodin představuje nevratné spuštění mechanismu potratu (odlučování lůžek plodů) První pomoc: klidový režim, odstranění všech rušivých faktorů (návštěvy, jiní psi, …) |
Fyziologický porod představuje samostatně probíhající sled vypuzování všech plodů a lůžek. Přitom štěňata musí být plně životaschopná a fena musí být schopna se o ně postarat. Všechny odchylky od normálu jsou patologiemi.
Vyvolávajícím impulsem porodu je dozrání plodů. Již několik dní před porodem v kůře nadledvinek plodů se začne ve zvýšené míře uvolňovat kortizol. Maximální hladina je zaznamenám jeden den před porodem. Kortizol prochází placentární bariérou a vyvolá v organismu matky stresovou odezvu. Dojde k uvolňování tkáňového hormonu prostaglandinu, který způsobí rozpad žlutých tělísek. Tyto do té doby produkovaly progesteron, vyvolá prudký pokles jeho hladin v krvi. Pokles probíhá velmi rychle na základě biologického poločasu rozpadu tohoto hormonu. Takže během 3 dní dosahuje bazální hodnoty. Této hodnoty, tj. okolo 1 ng/ml, dosahuje již 1-2 dny před porodem. S poklesem hladin progesteronu se odstraní bloky v sexuálních centrech mozku – hypotalamu a v něm se začne cyklicky vylučovat GnRH, který v hypofýze vyvolá uvolňování FSH (folikulostiulační hormon). Ten zahájí stimulaci růstu folikulů ve vaječnících, jež začnou produkovat estradiol (hormon hárání). Estradiol změní nebo odblokuje receptorové vybavení děložní stěny a děložního krčku v podobě zvýšení citlivosti svalových vláken (myosinu a aktinu) k oxytocinu. Tím se vyvolají peristaltické kontrakce na děloze ve směru od vejcovodu k děložnímu krčku. V krčku paradoxně dojde pod jeho vlivem k relaxaci svalových vláken a začne se tak otevírat. Estrogeny zároveň zvýší propustnost cév, dojde k otoku sliznic a tím k uvolnění měkkých pohlavních cest.
Dalším potřebným hormonem tentokrát pro uvolnění tvrdých porodních cest je relaxin. Ten se uvolňuje stejně jako oxytocin z hypofýzy. Váže se na kostěná spojení – křížokyčelní a stydkou sponu, kde způsobí jejich výrazné rozvolnění.
Prolaktin je dalším hormonem z řady potřebných porodních hormonů. Prolaktin je hormon, který je odpovědný za nástup laktace a mateřského pudu. Zpravidla významně zvýšených hladin dosáhne bezprostředně před porodem (1-3 dny). S tím, že u některých fen již nižší hladiny mohou 1-2 týdny před porodem zahájit tvorbu mléčného sekretu v mléčných žlázách.
Porod má tři fáze:
Přípravná fáze
Každý porod začíná tzv. přípravnou fází, která trvá přibližně 12-24 hodin a je ve svých projevem nejrozmanitější. Dá se říct, že každá fena má jiné projevy.
Feny jsou neklidné, často močí, otáčí se po dutině břišní, neustále se olizují. Některé feny jakoby popiskují a vyhledávají neustále přítomnost majitele. Jiné se naopak schovávají do temných klidných míst. Chvilkově se feny ze svého neklidu zastaví a na pár sekund strnou. Jsou na ní patrné první lehčí stahy břišního lisu. V důsledku působení oxytocinu je zahájena peristaltika dělohy. Břicho je uvolněné a prověšené. Feny zpravidla nepřijímají potravu. Typickým příznakem přípravné fáze je pokles tělesné teploty od normálu o 1 až 1,5 ºC na 36,8-37,2 ºC. Pokles teploty přetrvává několik hodin. Poté opět stoupne na normální teplotu. Od té doby se může očekávat první štěně do 12 hodin (6-24hodin). Pokles teploty ukazuje asi 90% fen. Proto se doporučuje od 57.dne březosti měřit teplotu v konečníku 2x denně.
Mléčná žláza se zpravidla výrazně zvětší a začíná se v ní tvořit mlezivo. (Tvorba mleziva u některých fen je zřetelná v malém množství i týden před porodem nebo naopak až po ukončení porodu.)
Přezka je zduřelá, spíše tužší. Objevuje se špinění v podobě kouřově zkaleného vazkého nezapáchajícího sekretu.
| DŮVOD KONTAKTOVAT VETERINÁŘE:Feně klesla tělesná teplota před více jak 24 hodinami, nežere víc jak 2 dny, několik dní se stále jakoby chystá k porodu (je neklidná) a další příznaky porodu nenastoupily. Doporučená vyšetření: sonografická kontrola životnosti plodů, kontrola prostupnosti porodních cest Léčebné možnosti: indukce porodu – jsou-li porodní cesty částečně otevřené a jsou na plodech patrné příznaky hypoxie (výrazné zpomalení srdeční frekvence) monitorování plodů kontrolami po 12-24 hodinách, pokud jsou porodní cesty zavřené a plody mají pravidelnou srdeční frekvenci Přeprava pacienta: i do vdálenější ordinace nepředstavuje riziko pro matku ani plody Naléhavost řešení: situace zpravidla není urgentiní, avšak vyčkávání déle jak 12-24 hodin není vhodná První pomoc: častější venčení a mírná pohybová zátěž, masáže mléčné lišty a břicha, nahřívání křížové krajiny |
Ke konci otevírací fáze dochází vlivem tlaku plodových obalů prvního plodu z vnitřní strany ke klínovitému otevření děložního krčku. Tím se uvolní větší množství čirého nebo kouřově zkaleného hlenu – hlenová zátka.
Často tato fáze vypadá jakoby se fenka doma vyčůrala. Pouze loužička nezapáchá po moči a je více vazká.
| DŮVOD KONTAKTOVAT VETERINÁŘE:Hlenová zátka je krvavě hnědá, hustá zelenavá nebo zapáchá. Doporučená vyšetření: sonografická kontrola životnosti plodů, poševní cytologií kontrola bakteriálního pozadí a typu výtoku Léčebné možnosti: vyvolání porodu, výplach porodních cests dezinfekčními roztoky, antibiotické krytí matky – cytologický nález odpovídá infekci, v cestách je mrtvý plod monitorování porodu – cytologický obraz je nezánětlivýjsou-li porodní cesty částečně otevřené a jsou na plodech patrné Přeprava pacienta: do vdálenější ordinace zpravidla nepředstavuje riziko pro matku ani pro plody (lze předpokládat, že plod vstupující do porodních cest při takovýchto výtocích má již odloučené lůžko nebo je delší dobu mrtvý) Naléhavost řešení: situace je urgentiní, vyčkávání několik hodin představuje riziko šíření infekce na další plody, případně může dojít k předčasnému odloučení lůžek ostatních plodů První pomoc: není, maximálně můžeme provést výplach pochvy slabým dezinfekčními roztokem |
V přípravné fázi je zahájen proces zrání lůžka. Pozvolna od vnějšího okraje se začne rozrušovat placentární spojení pomocí krvinek makrofágů.
Přípravná fáze má za úkol vytvořit podmínky pro vypuzení plodů porodními cestami do vnějšího prostředí. To je připravit matku – uvolnit porodní cesty, spustit tvorbu mleziva, navodit ve feně mateřské chování.
Také plody si postupně srovnávají svou polohu v děloze. Z takzvané zbalené polohy (hlavička a nožičky jsou skrčené na hrudník a břiško – poloha nejmenšího objemu) se rozbalí/zvedne hlavička a natáhnou se přední nožičky souběžné s hlavičkou. Tím plod zaujme svou nejužší polohu, aby průchod porodními cestami byl co nejplynulejší.
Vypuzení plodu
Druhou porodní fází je vlastní vypuzení plodů.
Každý plod je vypuzován v samostatných porodních cyklech. Optimální interval mezi porody jednotlivých štěňat je 15-20 minut. V toleranci jsou i intervaly 2 až 3 hodiny. U mnohopočetných vrhů se ke konci porodu intervaly mezi štěňaty významně prodlužují. Pokud je však fena u delších intervalů klidná a intenzivně netlačí nebo neodešly plodové vody, víceméně plodům nehrozí nějaké nebezpečí.
Při vypuzování plodů dochází k intenzivním peristaltickým stahům na děloze. Plodové obaly jsou tlačeny na vnitřní branku děložního krčku. Ten je tlakem obalů pozvolna rozevírán. Zvýšený tlak tekutiny v prvním plodovém vaku zpravidla vyvolá jeho prasknutí. (plod je stále chráněn druhým plodovým obalem a lůžko je pevně fixované k děloze, plod není prozatím v v ohrožení.)
To je pro chovatele pouze informací, že plod je těsně před děložním krčkem.
První plodové vody jsou čiré, nezapáchají. Jejich funkcí je při porodu otevřít krček a zvlhčit porodní cesty. Po odchodu prvních plodových vod by mělo být štěně vypuzeno nejpozději do 2 až 3 hodin.
Při pokračující peristaltice jsou hlavička nebo pánevní končetiny vtlačeny do děložního krčku. Drážděním tlakových bodů na sliznici kanálu děložního krčku je vyvoláno uvolnění většího množství oxytocinu. Do porodu se v této fázi zapojí intenzivní stahy břišního lisu.
Jakmile je plod posunut nejširší svou částí (hlavička nebo hrudník) do krčku. Stahy jsou v té chvíli nejsilnější. Také zvýšený tlak v druhém plodovém vaku způsobí jeho prasknutí. Odchází druhé plodové vody. Tyto vody jsou vazké, zabarvené do zelena hemoglobinem z krve rozrušeného placentárního spojení. (Hemoglobin uvolněný na okraji placentárního prstence podléhá oxidaci a tím mění barvu na zelenou.) Funkcí těchto vod je zajistit vazkost porodních cest.
Principem obou mechanismů, děložními stahy a vazkostí vod, je ochránit plod před hypoxií – dušením. Plod musí projít nejkritičtějším místem děložního krčku co nejrychleji. Zvláště důležité je rychlé vybavení plodů při zadní poloze, kdy dochází ke kompresy pupečního provazce o pánevní dno.
Štěně, které se začne dusit, se ve snaze nadechnout při poloze zadní zahltí plodovými vodami.
| DŮVOD KONTAKTOVAT VETERINÁŘE:Fena tlačí velmi intenzivně a porod více jak 15-20 min. Nepokračuje.V porodních cestách jsou patrné plodové obaly a porod více jak 30-60 min. nepokračuje.V porodních cestách je patrný plod a fena ho nemůže více jak 1-2 min. vytlačit.Interval po vypuzení posledního plodu je delší jak 2-3 hodiny.I při relativně normálním průběhu fena rodí mrtvá štěňata. Doporučená vyšetření: sonografická kontrola počtu a životnosti plodů,vyšetřením porodních cest posouzení velikosti a polohy vstouplého plodu Léčebné možnosti: vyvolání nebo zesílení porodních stahů vybavení plodu kleštěmi srovnání polohy plodu a jeho vybavení císařský řez monitorování porodu – asistované vedení porodu Přeprava pacienta: do vdálenější ordinace nepředstavuje riziko pro matku (nevztahuje se na situace, kdy je rodící matka v kritickém stavu – těžká apatie, slabost, dehydratace apod. V této situaci volíme vždy nejbližší pomo, alespoň ke stabilizaci matky) Pokud je předpoklad živého plodu v porodních cestách volíme vždy nejbližší pomoc. Je-li plod mrtvý, přeprava pacienta do vzdálenějších nepředstavuje významné riziko pro ostatní plody. Naléhavost rešení: situace je velmi urgetní, vyčkávání několik hodin představuje riziko jak pro plody tak v určitých situacích pro matku První pomoc: častější venčení a mírná pohybová zátěž, masáže mléčné lišty a břicha, nahřívání křížové krajiny pokud můžeme plod v porodních cestách nahmatat a uchytit, opatrně se jej snažíme lynulým tahem vytáhnout. |
Vypuzení lůžka
Těsně po vypuzení plodu nebo současně s plodem dochází k vypuzení lůžka. Pokud však dojde při porodu k přetržení pupečního provazce, zpravidla zůstává lůžko v děloze a teprve s dalšími stahy se úplně oddělí a je vypuzeno ven. Běžně je lůžko vypuzeno do 15 min. po vypuzení plodu. Vzhledem k tomu, že se střídají při porodu oba děložní rohy, může se stát, že 1 nebo více lůžek je vypuzeno najednou až po porodu několika štěňat.
Mezním limitem pro vypuzení lůžka je 6 až 12 hodin. Po této době již dochází k velmi rychlému rozkladu lůžka a zadržených očistek a vzniká reálné nebezpečí životně nebezpečné bakteriální infekce dělohy.
Celková doba porodu se podle počtu štěňat pohybuje v rozpětí 2-24 hodin.
Autor: MVDr. Alois Láznička
V Koutech 9
Poříčí nad Sázavou
Tel.: 775 064 640